muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 1
Vesnické muzeum Kunic a okolí
Muzeum najdete v Hotelu zámek Berchtold
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 2
Zápis o založení muzea 3. listopadu1935
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 3
Slovo starosty obce Kunice Ing. Jiřího Šímy Vážení návštěvníci muzea, zakladatelé muzejního spolku, zejména pan MUDr. František Oldřich, který stál před více než 75 lety u jeho zrodu (v listopadu roku 1935), by museli mít radost, že se po všech společenských změnách minulého století nyní podařilo vzkřísit myšlenku založení muzea, a hlavně ji uskutečnit.
Starosta Kunic Ing. Jiří Šíma a JUDr. Václav Růžička ve starém muzeu v roce 2011 Díky novým vlastníkům zámku Berchtold, manželům Růžičkovým, se podařilo zajistit důstojné prostředí pro navázání dobrých tradic naší obce. Tradice muzea je v našich obyvatelích, zejména u starousedlíků, velmi dobře zažitá, a proto exponáty do muzea přibývaly bez ohledu na stav republikového zřízení či nálady společnosti.
Z pamětní knihy vyplývá, že muzeum obce bylo veřejnosti přístupné od roku 1935 až do roku 1991, a my všichni doufáme, že nyní, po znovuotevření, se zájem občanů ve velké míře obnoví. Současná expozice se snaží celou původní dispozici maximálně „zachovat“, včetně rozmístění vitrín a popisek. Muzeum zatím využívá pouze část svého depozitáře. Je to dáno tím, že máme velké množství exponátů, některé je třeba ještě zrestaurovat a ošetřit před vystavením. To nám dává možnost jednotlivé části expozice postupně obnovovat a doplňovat. Pro nové prostory muzea byla využita nabídka vlastníků zámku Berchtold, manželů Růžičkových, na nájem prostor v přízemí zámečku za symbolickou 1 Kč. Projekt „Vesnického muzea Kunic a okolí“ je spolufinancován Evropskou unií z evropského Zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci osy IV LEADER Programu rozvoje venkova. Nové otevření našeho obecního muzea 2. června 2011 velmi potěšilo nejen všechny dobrovolné dárce exponátů, nadšence a pomocníky realizace nového uvedení do provozu, ale i celou naši obec. Poděkovat chci investoru Hotelu zámek Berchtold, firmě Alkom IPC, s.r.o., která uhradila finanční spoluúčast obce. Poděkování také patří všem, kteří se podíleli na zachování muzea po celých 75 let, na zajištění evidence a ošetření exponátů muzea, na stěhování a na realizaci nových prostor. Buďte vítáni v našem muzeu, nejen vy, naši spoluobčané, ale i všichni návštěvníci z celého světa!
Slovo majitele zámku JUDr. Václava Růžičky Každý národ, pospolitost i jednotlivec se vždy dříve nebo později snaží hledat své kořeny, z nichž vzešel. Cesta za jejich poznáním bývá často dlouhá a nelehká, přináší však nakonec nejednu inspiraci. Při hlubším poznání odkazu předchozích generací brzy zjistíme, že není jen zaprášeným dokladem zašlých dob. Snažíme se proto i na prahu třetího milénia přispět svou prací k důkladnému poznání i prezentaci kulturního odkazu našeho národa, regionu, naší obce, rodiny a jednotlivce. Během dlouhého úsilí se nám podařilo rekonstruovat zámek
Berchtold a na této cestě jsme našli celou řadu zapálených a skvělých lidí, kteří významně přispěli k záchraně zámku Berchtold a obecního muzea. Dále i k zachování lidové kultury své obce, k budování kulturní paměti, a jsou neocenitelným pomocníkem a pramenem k zachování informací pro budoucí generace. Každá obec má svou nezaměnitelnou historii, svůj charakter, své svébytné projevy a svou specifickou kulturu. Vše však prochází rychlou, až překotnou proměnou a svědectví na minulé časy je velice vzácné. Každá uchovaná informace je totiž
nesmírně důležitá při hledání kořenů obyvatel v jednotlivých lokalitách i regionech naší vlasti. Uvědomujeme si totiž, že každá obec a její obyvatelé jsou jedineční a uchování informací i vzpomínek je šancí pro budoucí generace. Aby naše děti dále rozvíjely naše dílo, vyvarovaly se našich chyb, poučily se z naší práce. Velmi cenná je dochovaná „Pamětní kniha“ Musejního spolku v Kunicích, začínající 3. listopadu 1935 těmito slovy: Jak vzniklo muzeum v Kunicích „Kunický rodák a milý soused náš, slovutný pán MUDr. František
3
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Oldřich vzácným pochopením i láskou veden, pojal myšlenku zříditi v naší obci Kunicích museum, ve kterém by byly uloženy předměty ceny historické i jinak význačné nejen z Kunic, ale i z obcí sousedících, a myšlenku tuto ve skutek uvésti již se zřetele nepustil a staral se všemožně, aby se Kunice, třeba obec malá, mohly pochlubiti jak obyvatelům svým, tak i odjinud příchozím skutečným museem.“ V závěru zakládacího zápisu nově založený musejní spolek apeluje na své nástupce, aby plnili kulturní poslání muzea a do budoucna
Stránka 4
zachovali, ochraňovali a rozšiřovali muzeum v Kunicích a kráčeli ve stopách zakladatele, k čemuž voláme „mnoho zdaru“. Co dodat? Snad jen to, že můžeme být právem pyšní na naše předky a radovat se z toho, že ve svém životě můžeme vykonat něco, co má význam i pro naše děti a druhé občany. Celý areál Hotelu zámek Berchtold má být milý, laskavý, typicky český, poučný a v dnešním nelehkém světě učit děti i dospělé úctě k přírodě a lidem navzájem. Má za cíl i oživit význam slova vlastenectví, které z našich slovníků téměř
vymizelo. Má také navazovat na odkaz zakladatele muzea v Kunicích, vlastence MUDr. Františka Oldřicha. Velmi nás potěšil zájem stovek občanů, kteří při slavnostním otevření 2. června 2011 vyjadřovali slova uznání, poděkování a začali opět do svého muzea přinášet další exponáty. Nejnovější darované exponáty z roku 2011 jsou dobové fotografie, staré mince, potravinové lístky, fotografie a rodný list zakladatele muzea MUDr. Františka Oldřicha, myslivecké trofeje a řada dalších. Děkujeme za spolupráci a podporu.
Z dějin obce Kunice Území, kde dnes leží Kunice (dříve též Konice, Kúnice, i Kůnice), a jejich okolí bylo sporadicky osídleno již ve starší době kamenné, o čemž svědčí četné archeologické nálezy umístěné i ve Vesnickém muzeu Kunic a okolí na zámku Berchtold. Šlo o osadní osídlení, které se nacházelo poblíž dnešního kostela sv. Máří Magdalény a především v blízkosti potoka, který dříve
Mapa Českého království - náš kraj a staré cesty býval zlatonosný. Samotná obec byla podle pověsti založena zemanem Kunou (Kuna, Kuneš = Kunrád či Konrád) a jeho družinou (čeledí) v době panování knížete Boleslava roku 970. Kronika rovněž připouští odvození názvu obce od pozitivního vztahu místních lidí ke
4
koním a přepřahání povozů pro blízkou královskou cestu Praha–Vídeň. Kunice patřívaly k župě vyšehradské a nacházely se v jihovýchodním cípu kraje pražského, právě na hranici starého kmene Čechů a Zličanů (kolem Kouřími). Původně samostatná vesnice se postupně dostávala pod ochranu blízkých pánů ze Všechrom, až z té ochrany pomalu vznikla závislost – poddanství. Nejstarší písemná zpráva o osobách z Kunic je z roku 1309 o Ojíři z Kunic, majiteli statku v Kuří, a o Kunicích přímo z roku 1350, kdy kostel platil 8 grošů desátku králi a byl zapsán jako farní kostel v děkanátu říčanském. Farářem byl tehdy kněz Martin, života darebného, neboť byl sesazen 15. února 1359 a za nového faráře určen Jan z Chressicz, ku podání pana rytíře Jana z Říčan (potomek pánů ze Všechrom) a Anderlina (Ondřeje) Štuka, měšťana pražského, v jehož majetku nalézala se část Kunic dlouhou dobu, zároveň s mnohými vesnicemi v okolí Kamenice. Dlouhá staletí jsou plná událostí zaznamenaných v kronice Kunic, která by si zasloužila vaši samostatnou pozornost. K významným stavbám patří škola a starý mlýn v Kunicích. Vidovice jsou dnes součástí starobylé obce Kunice. Dříve Vidovice patřily většinou do jiného správního celku pod hrad Zlenice, Jílové a Velké Popovice. Název Vidovice je údajně odvozen od označení „lid vidový“, tj. z povinnosti obyvatelů Vidovic po staletí střežit zapalování ohňů při blížícím se nebezpečí. Šlo o kouřovou signalizaci, kdy při nebezpečí na vyvýšeném místě v okolí Bílého kamene zapalovali signální oheň a tím Prahu varovali před příchodem nepřítele. Na místě zámku Berchtold od pradávna stálo panské sídlo a muzeum je umístěno v jeho nejstarší části.
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 5
Kostel sv. Máří Magdalény Na místě kaple byla později postavena románská svatyně, kterou připomíná do kamene vytesaný letopočet „970“ na vnější stěně kostela. V první polovině 14. století byl pak na místě této svatyně postaven raně gotický chrám, který byl v pozdějších letech upraven v barokním slohu a v letech 1904–6 zcela přestavěn do dnešní podoby. V apsidě chrámu však zůstala zachována
Prvním správcem školy byl jmenován učitel Antonín Peřina, který se ihned do připraveného bytu ve škole nastěhoval. Slavnostní zahájení vyučování bylo stanoveno na 2. září 1900. Za přítomnosti všech občanů obce a pozvaných hostů byla slavnost zahájena bohoslužbou v místním kostele. Po bohoslužbě se průvod družiček a občanů odebral ke škole, kde začala vlastní oslava. Po vysvěcení školy zahájil slavnost starosta obce pan Oldřich a pokračovali další řečníci. Po projevech byla provedena prohlídka celé školní budovy a slavnost byla ukončena taneční zábavou v místním hostinci. Při zahájení školního roku měla škola 66 dětí a to pouze z Kunic. Z tohoto množství bylo 37 děvčat a 29 chlapců. Protože škola měla pouze dvě třídy, ale 8 oddělení, bylo 7 dětí v prvním oddělení, 9 dětí ve druhém, 5 ve třetím, 9 ve čtvrtém, 11 v pátém, 5 v šestém, 13 v sedmém a 9 v osmém oddělení. Škola byla v provozu 69 let, tedy do roku 1969, kdy byla rozhodnutím rady ONV Praha-východ z 24. května zrušena a 33 dětí bylo převedeno s učitelkou do školy ve Velkých Popovicích. V prostorách kunické obecné školy, která prošla výraznou a poněkud „necitlivou“ přestavbou, byla zřízena speciální střední škola – odborné učiliště pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V původní patrové budově byla provedena půdní vestavba, kde sídlí vedení školy a administrativa. K západní straně školy byla přistavěna a s původní budovou propojena nová patrová budova, ve které jsou situovány stravovna a internát.
Kostel sv. Máří Magdalény, první zmínka r. 970 původní křížová klenba. Okolo kostela pak v průběhu staletí vyrůstala malá osada zemědělců na půdorysu dnešní návsi. Zajímavá je historie krásných zvonů z 16. století.
Obecná škola První žádost občanů Kunic na stavbu vlastní školy byla podána v roce 1789. Poté obecní zastupitelstvo žádalo ještě šestkrát. Stavba školy byla však povolena okresním hejtmanem v Říčanech až na jaře roku 1899. Rozpočet na stavbu školy byl stanoven na 14 000 zlatých. Kámen na základy a podezdívku byl nalámán v místním lomu a cihly se pálily v cihelně ve Vidovicích. V létě v roce 1900 byla stavba školy dokončena. V budově školy, která byla patrová, byly dvě prostorné učebny, široké světlé schodiště, s bytem pro správce školy, s jednou místností pro podučitele, kabinetem, s velkými sklepy a oddělenými záchodky mimo budovu. Škola dostala číslo popisné 60.
Škola Kunice od r.1900, vlevo kampelička, kde bylo dříve muzeum Odborné učiliště Kunice má ještě odloučené pracoviště pro teoretické a praktické vyučování ve Všešímech (Všešímy č. p. 18 a č. p. 25), kde nalezneme školu, internát a učebny pro odborný výcvik.
5
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 6
Ke studiu jsou přijímáni absolventi základních škol praktických, základních škol speciálních či základních škol, u kterých je pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálním pedagogickým centrem diagnostikován důvod pro vzdělávání v odborném učilišti. Vzdělávací nabídku odborného učiliště Kunice tvoří v současné době tyto obory vzdělání: pekařské a cukrářské práce, šití oděvů a čalounické práce, malířské, lakýrnické a natěračské práce, květinářské a aranžérské práce, kuchařské práce, prodavačské práce a pečovatelské práce. Součástí muzea je kopie překrásně psané kroniky Kunic, ve které se mohou návštěvníci dočíst řadu podrobností o historii obce. Na závěr této publikace jsou podle letopočtů seřazeny některé dochované historické události od roku 1309.
Mlýn Kunice v provozu od listopadu r. 1912
Památky a zajímavosti Krajina i obce v Ladově kraji, který se rozprostírá nedaleko Prahy na křižovatce historických cest, jsou plné historických památek, zajímavostí a krásné přírody. Je jen na nás, jak je budeme poznávat, chránit a uchovávat. Na území, spadající pod obec Kunice-Vidovice, Všešímy, Dolní a Horní Lomnice, můžeme vidět tyto památky: Nemovité památky kulturního dědictví: kostel sv. Máří Magdalény včetně ohradní zdi socha sv. Jana Nepomuckého na Chlumu zámek Chlum, později areál zemědělské usedlosti hospodářský dvůr Vidovice novobarokní budova zámku Berchtold – dnes sídlo muzea kaple se zvoničkou v Dolní Lomnici zvonička v Horní Lomnici hospodářský dvůr v Dolní Lomnici zvaný Žežulárna kříž u polní cesty do obce Strančice historický vodovod do hospodářského dvora a zámku Berchtold areál hřbitova v obci Kunice
6
kříž u cesty v lokalitě Pod
Zášavou v Horní Lomnici na staré Vídeňské cestě kříž v parku u cesty do Todic v Dolní Lomnici (dnes přemístěn do parku zámku Berchtold) památníky obětem 1. světové války v Kunicích, ve Všešímech a v Dolní Lomnici Přírodní zajímavost: chráněné území Chlum u zatopeného lomu s ochranou ryb, dravců a obojživelníků, v blízkosti se nalézá stará studánka opředená touto legendou: Při válečných taženích Švédové otrávili všechny studánky v okolí až na tuto, která se stala důležitým zdrojem pitné vody pro celé okolí lípy u ohradní zdi areálu kostela sv. Máří Magdalény v Kunicích lípy v Dolní Lomnici u kapličky dub letní ve Vidovicích, který dal před více než 30 lety název místní osadě „Spojené osady U Dubu“ Zajímavým místem na staré královské cestě Praha-Vídeň je vyhlídkové místo „U Bílého kamene“, které je krásně opraveno z dotací EU zásluhou občanského sdružení RKO – rozvoj Kunic a okolí.
Velmi významný byl v minulosti zlatonosný Kunický potok pramenící nad Kunicemi, který teče přes Kunice, Všešímy, Mirošovice, přes Senohraby až do řeky Sázavy. Právě tento zlatonosný potok byl důvodem dávného osídlení a výstavby dříve dřevěného kostelíka v roce 970 na místě dnešního kostela sv. Máří Magdalény. Krásná místa a památky v okolí: Ve Strančicích je opravena kaplička sv. Anny s velmi cenným starým oltářem z Vyšehradu a léčivým pramenem Ve Velkých Popovicích je v místním pivovaru nově otevřen prohlídkový okruh a muzeum „Po stopách Kozla“ V Mnichovicích se nachází kostel a řada zajímavých vil stavěných jako letní byty pro obyvatele Prahy V Hrusicích můžete navštívit památník a muzeum malíře a spisovatele Josefa Lady Na zámku Štiřín je vybudováno pěkné golfové hřiště
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 7
Historie zámku Berchtold První zmínka o panském sídle a statku ve Vidovicích je z roku 1388, kdy byl vlastníkem tehdy šlechtický (zemanský) rod s přídomkem „z Vidovic“. Prvním z nich je
Vidovice. Měli spolu šest dětí: Alfred (*1854), Friedrich (*1860), Adele (*1863), Marie (*1865), Zdenka (*1870), Ema (*1871). V roce 1894 je statek a zámek odprodán novým
jako např. Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna, Jan Josef Václav Radecký z Radče, rodina Brzorádova, Eleonora a Rudolf Kainzovi, manželé Milnerovi, Dr. prof. Blažek nebo šlechtický rod Berchtoldů. V roce 1910 koupili zámek hrabě Otakar a Kateřina Berchtoldovi a jejich rodina Schnöblingova ho vlastnila až do roku 1945. Podle nalezeného erbu Berchtoldů byl zámek nově pojmenován.
VIDOVICE (P. MNICHOVICE) – WIDOWITZ ( P. MNICHOWITZ). Zámek Kunice-Vidovice, pohled z parku kolem roku 1925. V té době majitelé hraběnka Katuše Fantová (dříve Berchtoldová, rozená Sušerová) a její dcera Juliána Berchtoldová, provdaná za JUDr. Emila Schnoblinga. (Dopisnice – postkarte, zapůjčeno r. 2005 p. Josefem Filingerem z Mnichovic.)
Vavřinec z Vidovic, poté přešlo vlastnictví na jeho syny Beneše, Jakuba a Jana. Současně s nimi žil v letech 1412-1416 Bohuněk z Vidovic. Za Vavřince patřily další díly vsi libeřskému faráři Zdislavovi. Panské sídlo však zřejmě během 2. poloviny 15. století zaniklo, možná následkem událostí v průběhu husitské revoluce. Dále byla ves několik set let rozdělena. V 17. století náležela ves Vidovice s poplužním dvorem ke statku Velké Popovice. Od roku 1808 náležela pak ke vsi Chlum. Když se vdávala Eleonora, dcera manželů Brzorádových, za Rudolfa Kainze roku 1877, byl do zemských desek zapsán samostatný statek nazvaný Vidovice. Novomanželé získali 24. prosince 1877 nově vytvořený samostatný zámek Vidovice oddělením od Chlumu. Jejich takto nabytý majetek tvořila reprezentativní budova, statek s cihelnou a pozemky. Tehdy bylo sídlo mapováno již jako zámek
majitelům Milnerům, kteří zde roku 1904 (dnes letopočet v přízemí jako exponát muzea) provádějí největší a nejpodstatnější stavební úpravy, a od r. 1906 je sídlo nazýváno „nově vystavěným zámkem s parkem“. Mezi významné vlastníky panství či zámečku patřily známé osobnosti
Dřívější majitelé, podle nichž byl zámek pojmenován
Původní erb Berchtoldů Od 2. poloviny 20. století zde Československá armáda umístila protivzdušnou obranu Prahy. Po roce 1990 byl areál se zámkem převeden na obec Kunice a o 3 roky později prodán soukromé firmě, která celý zámek a areál velmi zadlužila a nechala zničit. Dne 18. dubna 2005 začala nová epocha zámečku Berchtold, který získává nové majitele. Majitelé provedli jeho celkovou rekonstrukci, rozšířili o přístavbu křídla do parku, vybudovali park a sportovní zázemí. Obec Kunice při postoupení předkupního práva uzavřela s novými majiteli dohodu o umístění muzea v zámečku Berchtold.
7
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 8
Vznik muzea Jak bylo v předchozích kapitolách uvedeno, zakládací shromáždění a listina muzea je z 3. listopadu 1935. Zakladatel muzea, MUDr. František Oldřich, zapsal již 2. listopadu 1935, že předává své sbírky (citace).
Kunice“. Kéž jsou sbírky našeho Musea přijaty s takovou láskou a porozuměním, s jakým já jsem je po dlouhá léta sbíral. Kunice, 2. listopadu 1935, Dr. Oldřich František.“ Následně 3. listopadu 1935 založil musejní spolek v Kunicích.
Muzeum bylo původně umístěno v jedné místnosti v podkroví objektu kampeličky na návsi v Kunicích, dnes budově obecního úřadu Kunice. Zde vydrželo do roku 1991 zpřístupněné veřejnosti, dále pak již nepřístupné a zarovnané řadou no-
Zápis předání sbírek MUDr. Františka Oldřicha muzejnímu spolku Kunice „Odevzdávaje kunické Museum Spolku musejnímu do ochrany a veřejnosti pro poučení prosím, aby bylo posuzováno jako Museum vesnické a jako doklad ku „Kronice obce
Původní nevyhovující prostory podkroví obecního úřadu Kunice
Kampelička, dnes obecní úřad Kunice, v podroví z druhé strany je místnost, kde od r. 1935 do r. 2011 bylo muzeum
8
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
vějších exponátů, které obyvatelé Kunic do muzea nosili. Jedinečnost současného muzea je v několika směrech: zachovalost uspořádání původní expozice a originální popisky MUDr. F. Oldřicha původní vitríny a jejich číslování význam a hodnota řady exponátů různorodost a četnost exponátů typické pro vesnická muzea z období 19. a 20. století dochování řady cenných exponátů po celou dobu od založení muzea v roce 1935 osobnost zakladatele MUDr. F. Oldřicha, který je i autorem Kroniky obce Kunice provázanost muzea s jedinečnou kronikou obce Během 75 let lidé do muzea darovali tisíce různorodých předmětů, z pozůstalostí, ze své práce či domácností. Řada exponátů má svůj zajímavý příběh, předměty jsou popsány krásným rukopisem MUDr. Františka Oldřicha. Je uveden český aněmecký název exponátu, letopočet a jméno dárce.
Stránka 9
Exponáty na stěně podkroví obecního úřadu Muzeu byl věnován krásný prostor v nejstarší části zámku, kde byla odkryta i stará kamenná zeď, na podlahu byla položena stará dlažba
„půdovky“ z roku 1904. Je zde i dlažba se zobrazením letopočtu 1904, která byla dříve umístěna ve vstupu do zámku.
Prostory podkroví obecního úřadu
9
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 10
MUDr. František Oldřich MUDr. František Oldřich, zakladatel muzea a autor Kroniky Kunic se narodil v Kunicích 9. května 1869 na statku „Na Kopánku“. Jeho otec a zřejmě následně
Pan Oldřich byl vzdělaný člověk, pracoval jako lékař během 1. světové války, viděl velké utrpení lidí, zachránil řadu lidských životů a přitom to byl velký vlastenec všestranných zájmů. Podle dochovaných informací neměl děti, oženil se až ve vyšším věku. Řadu lidí v Kunicích a okolí léčil zdarma a byl skutečnou osobností. I svým
Josef Oldřich, starosta Kunic, s manželkou, rodiče MUDr. Františka Oldřicha i jeho bratr Josef Oldřich, zastávali v Kunicích funkci starosty obce. František vystudoval lékařskou fakultu a stal se lékařem. Stal se primářem nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Zemřel za okupace 11. ledna v roce 1944.
MUDr. František Oldřich vzhledem budil respekt, byl urostlý a vousatý. Jeho dílo mimo medicínu, tj. Kronika obce Kunice a vytvoření muzea, si právem zaslouží obdiv a uznání. Byl po všech stránkách velkou osobností nejen Kunic, ale celé naší země.
Domovský list
10
Na této fotografii vidíte skromné původní pomůcky zakladatele muzea
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 11
Rekonstrukce zámku a muzea O záchraně rozpadajícího se zámku v tak zvané „za pět minut dvanáct“ chvíli svědčí i pověst o praporu na zámecké věžičce – Až se zlomí, bude zámku zbývat
Byl odvezen odpad z desetileté skládky (110 nákladních vozů). V dalším roce pokračovala práce na zámecké zahradě a okolí zámku, kdy bylo vybudováno oplocení, postaven venkovní amfiteátr a zajištěn rozvod inženýrských sítí. Koncem roku 2006 začala výstavba sportovního centra. K budově zámku bylo přistavěno nové křídlo, jehož štít byl přesně přizpůsoben velkým bočním štítům zámku, a bylo dokončeno společně s opravou střechy. Prostory muzea byly podřezáním odizolovány, vše od opravy kleneb, přes omítky, okna, rozvody, světla,
Prapor na věži se zlomil - do roka zámek spadne celý poslední rok. Hříčkou osudu se před zraky nových majitelů 18. dubna 2005 (den vydražení) opravdu zlomil. Tehdy vanul silnější západní vítr. Ozvalo se skřípání a zámecký prapor dostál své pověsti. Později se ukázalo, že věžička byla proděravělá od ran samopalem, takže ulomení praporu bylo o to snazší. Je pravděpodobné, že střelba na ni se stala zábavou vojáků, když v zámku bylo od padesátých let 20. století do roku 1991 vojenské záložní pracoviště protivzdušné obrany Prahy.
Vlevo, kde je dnešní muzeum, byla dříve kuchyň pro vojáky a přistavený sklad proviantu dveře a malby bylo provedeno zcela nově. Byla zde odkryta nejstarší zeď zámku a položena dlažba z původních půdovek, která při přestavbě v roce 1904 (za Milnerů) byla umístěna na půdě zámku.
Za sutí je dnes okno muzea Předchozí zima byla ke stavbě velice krutá. Stěny praskaly mrazem, ze třetiny rozebranou střechu pokryla silná vrstva sněhu. Na půdě rostly břízky a kopřivy. Už opravdu mnoho nezbývalo a zámek by se zhroutil. Přestavba proto začala vystavěním nové střechy.
Demolice střechy, vlevo dole je okno dnešního muzea
11
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 12
Co najdete v muzeu Zkráceně řečeno, v muzeu objeví pozorný návštěvník téměř všechno, co ho napadne a co může v muzeu očekávat. Exponáty původního muzea jsou v nejstarší místnosti a ve vstupní hale zámku, kam je volný přístup všem návštěvníkům. Další nové expozice jsou umístěny po celém areálu zámku.
vycházkové hole věci osobní potřeby sbírka zbraní a jiných válečných předmětů myslivecké trofeje mince a papírová platidla pamětní mince poštovní zámky, ceniny, potravinové lístky knihy, dobový tisk a mapy fotografie starostů obce Kunice výrobky zdejších řemeslníků hudební nástroje kroje, oblečení sbírka hmyzu dobové vitríny a nábytek
Vchod do muzea střeží rytíř v brnění V našem muzeu si můžete exponáty osahat, některé si i vyzkoušet. Při prohlídce muzea si můžete zkusit, jak těžká byla středověká přilba, meč, palcát či šavle. A ani kat při trestání nepoctivců to neměl lehké se sekerou. Ve vstupní hale zámku uvidíte rytířské brnění z 15.-16. století s mečem, erb rodu Berchtoldů, dokumenty a fotografie k historii Kunic, Vidovic, zámku, muzea, jeho zakladatele MUDr. Františka Oldřicha, k okolí muzea apod. V muzeu samotném, ale i v dalších prostorách zámku, jsou tyto skupiny exponátů: Kronika obce Kunice a řada písemností zakládající kniha muzea z roku 1935 a evidenční kniha muzea archeologické nálezy, renesanční kachle, kosti, nástroje kosterní pozůstatky, korýši nerosty a minerály sklářské výrobky a keramika cínové nádobí nástěnné hodiny. Velmi cenný je exponát barokních skříňkových hodin z období kolem roku 1750, které prošly celkovou opravou sošky a obrazy dokumentující vývoj obce Kunice dýmky a doutníky
12
Vitrína s ukázkou exponátů, uprostřed jsou pozůstatky pána z rodu Smiřických stolek, na kterém zakladatelé muzea psali popisky
k exponátům s dochovaným perem, hadříkem a nezařazenými popiskami model vodního mlýna a salaše je zde i projekce fotografií a dokumentů k jednotlivým obcím, zámku a muzeu
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 13
Zajímavosti a cenné exponáty Mezi zajímavosti a rarity určitě patří dva vycpaní žraloci, kosterní pozůstatky pána z rodu Smiřických, samotné originální popisky exponátů, pracovní stůl, původní pera, mlýnský kámen, sklo a keramika, renesanční kachle a kulky z těl vojáků z 1. světové války.
Hedvábí a spodní čelist majitelů Kunic z rodu Smiřických, v letech 1579-1621 Mnoho cenných exponátů věnovali současní obyvatelé obce po znovuotevření muzea, jde například o překrásné jelení paroží, srnčí paroží a staré jezdecké boty i s dřevenými napínáky. V muzeu je umístěno i mnoho nových exponátů od majitelů zámku, rodiny Růžičkovy. Jedná se o miniaturu českých korunovačních klenotů zdobených českými granáty, pamětní mince, hodiny, některé chladné zbraně, zdobená dýka, erb a vlajky Berchtoldů. Miniatury českých korunovačních klenotů osázené granáty Dále původní nůžky MUDr. Františka Oldřicha, kterými současný starosta Ing. Jiří Šíma a patron areálu, fotbalový internacionál Antonín Panenka, přestřihli společně se 107 dětmi slavnostní pásku 4. června 2011 při otevírání zámku a muzea. Na zámku Berchtold byl umístěn i původní Všešímský zvon z r. 1941, pro který byla v zámeckém parku postavena zvonička. To inspirovalo obyvatele sousední obce Všešímy a s přispěním obce a obyvatel Všeším si postavili zvoničku vlastní. Zvon tam byl vrácen a po mnoha letech umístěn do nově postavené kamenné zvoničky na návsi.
Roh ponocného
Dobové materiály
13
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 14
Kostel sv. Máří Magdalény, první záznam 970
Kostel r.1898 a kampelička, kde v podkroví vznikalo muzeum
14
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 15
Keramika
Vycházkové hole kunických občanů a detail vyřezávané hole
Doutníky
Model vodního mlýna
Exponát i v okně muzea
Škola Kunice z r.1900
15
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 16
Zápis o založení musejního spolku, r. 1935
Hodiny
Sbírka brouků
16
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 17
Dnešní pohled do muzea
Hotel zámek Berchtold, v levé dolní části se muzeum nachází
17
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 18
Historie Fotbalového klubu Kunice Kunice je obec „fotbalová“ od vzniku oddílu v roce 1934, který je o rok starší než naše muzeum. Fotbal v Kunicích jistě nepatří do muzea, ale naopak svojí účastí v ČFL (III. liga), počtem mužstev a sportující mládeží je chloubou obce, proto uvádíme i několik informací o našem fotbalovém klubu. V roce 1922 byla ustavena Československá asociace fotbalová, sdružující fotbalové kroužky a kluby do třinácti žup. Nejdůležitější místo mezi nimi zaujímala „Středočeská župa fotbalová“. Popularita české kopané se šířila po celé naší vlasti a i v Kunicích a jeho blízkém okolí si
chlapci a mladí muži zamilovali ten „kulatý nesmysl“ a proháněli ho všude, kde to jen bylo možné. U kluků to byl často jen míč hadrový, protože ten opravdový, kožený, představoval pro tyto nadšence hotové jmění. Náš první dochovaný záznam o fotbalu v Kunicích pochází z roku 1901. Je to fotografie šestice fotbalistů, kteří jako mužstvo SK Kunice sehráli fotbalové utkání s mužstvem Říčan. Ještě jednu fotografii z těch dnes už dávných dob jsme v naší kronice objevili, a to z roku 1908, kdy zase jiná šestice borců SK Kunice porazi-
1901
la SK Říčany poměrem 4:2. Již v tomto období byl zápal pro sportovní činnost živý a velice různorodý. Fotbalové přátelské zápasy se sousedními kroužky byly stále častější, až nakonec došlo k zakládání řádně registrovaných fotbalových klubů. Jak naše kronika dokládá, vznik řádné fotbalové základny v Kunicích se datuje rokem 1934, kdy byl u nás založen Sportovní klub SK Kunice a zaregistrován jako řádný člen „Československé asociace fotbalové“. Od tohoto roku se tedy odvíjí stálá účast fotbalových reprezentantů obce Kunice v oficiálních soutěžích sportovních klubů našeho regionu. Po druhé světové válce přijal náš klub název SK SOKOL Kunice až do doby, kdy byla v roce 1953 založena Tělovýchovná jednota Kunice, fotbalový klub, který převzal pomyslnou štafetu od svých předchůdců. Jak to většinou bývá, začátky nebyly lehké. Organizační základna sice byla v Kunicích vytvořena, aktivních fotbalových nadšenců i domácích příznivců zde bylo také dosti, ale nebylo kde hrát, chybělo hřiště odpovídajících parametrů. A tak první oficiální utkání nově založeného klubu SK Kunice se uskutečnilo až 13. září 1935 na hřišti v sousední obci s místním SK Strančice, a to jako mistrovský zápas III. třídy Říčanské oblasti. A pak to šlo dále v pravidelném rytmu nedělních utkání. Kunice však hrály uvedenou mistrovskou soutěž jen v této sezoně, v dalších letech se v našich kronikách uvádějí jen utkání přátelská s mužstvy „ze sousedství“, kterým soudcovali rozhodčí z vlastních nebo soupeřových řad.
Mít vlastní hřiště, to je jako mít vlastní dům Domácí publikum a vlastní hřiště bývá v komentářích ke sportovnímu
18
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
klání uváděno jako dvanáctý hráč, jako významný faktor, který může významně motivovat domácí mužstvo a tím napomoci k dosažení příznivého výsledku utkání. Kunickým však vlastní hřiště dlouho chybělo. Po různých provizorních řešeních, kdy se hrálo na pronajatých pozemcích se základní terénní úpravou, se 13. července 1986 s velkou slávou otevírá nové travnaté hřiště,
Stránka 19
základní článek našeho dnešního fotbalového areálu, který se postupně rozrostl o druhé hřiště, další hřiště s umělým povrchem, zázemí pro sportovce, tribuny a vlastní zázemí pro FK Kunice. A ještě jeden významný počin je třeba zde uvést: U příležitosti zahájení jarní části mistrovských soutěží se 22. března 2008 dostalo do rukou návštěvníků našich utkání, přízniv-
1908
ců a přátel našeho klubu i občanů Kunic a blízkého okolí první číslo našich klubovních novin, „Kunický fotbal“.
Současnost FK Kunice Naše TJ má v současné době 360 členů, z nichž velká část – zejména těch mladých a mladších – aktivně holduje fotbalu, ale i nohejbalu, volejbalu, tenisu a v zimním období lednímu hokeji. Celkový obraz naší činnosti doplňují ženy, pěstující pro svou krásu aerobik a jógu. Kromě účasti našich oddílů v mistrovských soutěžích, organizovaných Českomoravským fotbalovým svazem a v celostátním Českém poháru, pořádá náš klub v rámci celostátní akce „Sportuj s námi“ každoročně fotbalové turnaje dorostu, žáků, přípravek i minipřípravek, tradiční turnaje fotbalových veteránů, podzimní turnaj fotbalových mužstev spřátelených stavebních firem, vánoční turnaj v „malé kopané“ a také turnaje v nohejbalu a tenisu.
19
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 20
Chronologický přehled událostí 1309 – První zmínka o osobě Ojíři z Kunic, majiteli statku v Kuří – nově zjištěné datum. 1350 – První zmínka o Kunicích v souvislosti se zdejším kostelem. Kostel byl farní a odváděl 8 grošů papežského desátku. 1359 – První historicky doložený kunický farář (plebán) Martin byl sesazen rozsudkem korektora Alberta. 1359 – Jsou přiděleni patroni kunického kostela Jan z Říčan a Endrlín řečený Štuk, měšťan Starého Města pražského. Je tedy pravděpodobné, že Kunice byly statkem, jehož části byly v držení obou patronů. 1363 – Patronem kunického kostela se stal také Ondřej z Dubé. 1416 – Je označen Vidovec, lesík u Vidovic. 1430 – Ondřej Štuk z Kamenice v kšaftu (tj. závěti) odkázal svůj majetek v Kamenici a Kunicích Václavovi Štukovi z Cholpic a Václavovi z Miletína, jimž dlužil 800 kop grošů. V Kunicích měl „dvory kmetcí s platem a lidi úročné a kmetcí“ a držel záduší v Kunicích (tj. jeho poddaní byli sedláci a odváděli vrchnosti úroky, tj. buď poplatky nebo platbu v naturáliích). 1436 – král Zikmund Lucemburský zapsal statek Tehov, hrad a ves, vsi Klokočnou, Všestary, Světice, Kunice aj. s podacím kostelním v Tehově, Kunicích a Mukařově Zdeňku Kostkovi z Postupic. Kostkové drželi tento majetek do roku 1518. Do husitských válek byl majitelem statku Tehov (možná s dílem Kunic) klášter sv. Karla na Novém Městě pražském. Zástavy krále Zikmunda se ve skutečnosti týkaly jen částí vsí (druhou část Kunic vlastnili Štukové z Pitkovic). 1456 – Jindřich (Štuk) z Pitkovic dlužil 11 kop grošů Janovi Mudrochovi z Přítočna, proto mu zastavil svého poddaného „úročníka“ Valúška z Kunic.
20
1517 – Kuba z Kunic koupil dědictví od Brychty z Kunic za 26 a 1/2 kop míšeňských. Dal poté 4 kopy k záduší, 6 a 1/2 kopy Brychtovi a 6 kop sirotkům (tj. majiteli kunického zboží byli sirotci po předchozím neznámém majiteli, Brychta byl jejich poručník). 1518 – Vilém Kostka z Postupic prodal statek Tehov (s dílem Kunic) Michalu Slavatovi z Chlumu a z Košumberka za 3 500 kop grošů českých, ten nový majetek připojil k panství Kostelec nad Černými lesy. Michal Slavata zemřel v roce 1534 bez potomků, dědicem byl jeho synovec Diviš Slavata. 1532 – Kuba z Kunic koupil sídlo v Kunicích od Jana Krásy za 12 kop míšeňských (o jaké sídlo šlo, je nejasné - mohlo jít například o tvrz). 1533 – Kuba z Kunic koupil krčmu od Jana Krásy za 12 kop míšeňských s těmito „svršky“: 8 mandelů obilí a 2 slepice. 1533 – Dochována svatební smlouva mezi Václavem a Martou Vaškovou z Kunic. Podle této smlouvy Marta Vašková manžela přijala za 8 kop míšeňských jako podílníka svého hospodářství. Marta byla matka a poručnice Adama a Vaňka, sirotků po jakémsi Vaňkovi. Její nový manžel se zavázal, že zmíněným sirotkům zaplatí v průběhu šesti let celkem 10 kop míšeňských. 1543 – Úředníci Nového Města pražského vložili v desky zemské městské majetky, mj. kostel v Kunicích a dvory kmetcí s platem v Kunicích. 1547 – Za účast v odboji proti králi Ferdinandovi I. byly statky Nového Města pražského zkonfiskovány, šlo mj. i o část Kunic, která původně patřila rodu Štuků. 1547 – Diviši Slavatovi z Chlumu a z Košumberka, účastníku odboje proti králi, bylo zkonfiskováno jeho panství Kostelec nad Černými lesy, mj. i díl Kunic.
1555, 3. 9. – Hanuš Renšpergár z Renšperka a z Držkovic (zemřel 1570, nebo až 1577) získal darem od krále zkonfiskovanou ves Kunice „s kostelem podacím, s krčmou a dvory kmetcími (tj. selskými) s platem“ a připojil ji ke svému panství Uhříněves. Renšpergárové byli starým rakouským rytířským rodem, který se přistěhoval do Čech za vlády Ferdinanda I. Hanuš byl členem královské rady, v r. 1566 se zúčastnil bojů s Turky. Z manželství s Voršilou z Ortwein jsou doloženi synové Ferdinand, Vespasián a Josue a dcera Markéta, manželka Viléma Vostrovce z Kralovic. Uhříněvské panství zdědil nejstarší syn Ferdinand. 1575 – Zemřel bývalý majitel části Kunic Diviš Slavata z Chlumu a z Košumberka. Byl pochován v kostele sv. Bartoloměje v Lužích u Vysokého Mýta (u Chrudimi), kde je dochován jeho náhrobek. 1578 – Je doloženo, že v Kunicích bylo 16 poddanských rodin (gruntů). 1578, 15. 4. – Jaroslav Smiřický ze Smiřic na Kostelci nad Černými lesy koupil od Ferdinanda Renšpergára z Renšperka a z Držkovic panství Uhříněves (se vsí Kunice) za 28 500 kop grošů míšeňských. 1651 – Z toho roku je dochován soupis poddaných podle víry na uhříněvském panství. Ve vsi Kunicích byli skoro všichni obyvatelé nekatolíci. Jednalo se o tyto lidi: Vít Douša a jeho manželka Kateřina, Lukáš Tkadlec a jeho manželka Dorota, Matěj Stránskej a jeho manželka Alžběta, Jiří Vocel, jeho manželka Marjána a dcera Kateřina, Jan Švacha a jeho manželka Maruše, Jan Havlík a jeho manželka Dorota, Jiřík Prchal a jeho manželka Anna, Řehoř Štýcha, jeho manželka Marjána, dcera Kateřina a syn Ondřej, Jiřík Kozák a jeho manželka Dorota, Jiřík Chejn a jeho manželka Anna, Matěj Chmel a jeho
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
manželka Lidmila, Václav Hamáček a jeho manželka Dorota, Šimon Šesták a jeho manželka Alžběta. Ze jmenovaných byli katolické víry jen rychtář Řehoř Štýcha a „soused“ Jan Švacha. 1653 – 1. kantorem tehdy obnovené školy v Říčanech byl jmenován Jiřík Kořínek, který „chodil ke službám Božím“ mj. i do Kunic. 1654 – Krátce po třicetileté válce byly v Kunicích 2 zpustošené poddanské statky a 14 statků celých. Jsou známá jména hospodářů: sedláci: Řehoř Šticha, Jiřík Kopák, Jiřík Heyn, Matěj Sluka, Vít Kautckej, Jíra Vocel, Matěj Stanskej, Šimon Šesták, Jakub Straněk, Matěj Ouvalský, Matouš Kotek, Václav Hamáček, chalupníci: Jiřík Krčmář a Jan Malej, „stavení rozbořený a pustý“: Fojtovský a Vaňkovský. 1654 – Krátce po třicetileté válce byly Vidonice (nyní Vidovice) pustou vsí, „v nížto někdy bývalo gruntův sedlských“ Liškovský a Adameckovský. 1668 – Ve vesnicích uhříněvského panství byly obnoveny rady. V Kunicích a Radimovicích byl rychtářem Jiřík Syjkl, konšelem byl Matěj Ouvalský a „hejnými nad lukami a porostlinami“ byli „mladej Šticha s Syjklem“. V Nupacích byl hejným Jiřík Kunický, v Kuřím a Lipanech stejnojmenný rychtář. 1671 – Z toho roku máme nejstarší doklad o zasvěcení kunického kostela (sv. Maří Magdalény). 1672 – Jsou v Kunicích doloženi jako „nekající“ (tj. evangelíci) Mariána, matka rychtáře, a Šimon, syn slouhy. 1674 – Je v Kunicích doložena „nekající“ Dorota Sluková. 1697 – Je doloženo, že v kunickém kostele byl uhříněvský farář povinen sloužit ročně 4 mše. 1707 – Fara v Říčanech byla oddělena od fary v Uhříněvsi. K nové farnosti patřily mj. Kunice. Prvním říčanským farářem byl Daniel Beránek. Ze sčítání lidu v kolatuře
Stránka 21
vyplývá, že v Kunicích žilo 68 obyvatel. K dalšímu sčítání došlo v roce 1713, tehdy ve vsi žilo už 104 lidí, z toho 16 hospodářů (tj. hlav jednotlivých poddanských rodin). 1730 – Je doloženo, že Kunice spadaly do farnosti Říčany u Prahy a vikariát Chocerady. 1738 – Byl základní plat učitele v Říčanech zvýšen o 6 zlatých příspěvkem od záduší v Kunicích, Jažlovicích a Oticích. 1753 – Misionář v kraji kouřimském František Radda vyhledával kacíře a zjistil, že Anna Khejnová, manželka chalupníka Matěje v Kunicích, neměla v domě ani svěcenou vodu, ani svaté obrazy, ani růžence, ale po dobu patnácti let skrývala a četla kacířské modlitby podobojí (tj. byla tajná evangelička). 1755 – Kunice byly přiškoleny k Říčanům. 1758 – Marie Terezie Savojská zřídila donaci 5478 zlatých. Tím převedla na kostely uhříněvského panství obligaci (státní půjčku), kterou uzavřela. Obligace byla uložena v pokladně uhříněvského kostela. Pololetní úroky se vyplácely osobě, která vedla kostelní účty. Kontrolu účtů prováděl vikář při visitaci kostela. Z donace kunický filiální kostel dostal částku 600 zlatých. 1774 – Je doloženo, že říčanský kantor dostával „za muzicírování o službách Božích“ vkostele vKunicích plat 4 zlaté. 1789 – První žádost o vlastní školu 1790 – Za říčanského faráře Františka Brauna se Kunice staly součástí farnosti Velké Popovice. 1791 – Druhá žádost o vlastní školu 1807 – Třetí žádost o vlastní školu a přifaření do Říčan 1840 – Statek Chlum a Vidovice koupil Josef Brzorád za 40 000 zlatých. V roce 1865 ke statku patřilo 169 jiter polí, 22 jiter luk, 6 jiter zahrad, 4 jitra pastvin a 206 jiter lesů. 1850 – Kunický kostel byl zcela opraven, byl vybílen a dostal nová okna.
1862 – Je připomínán statkář v Křížkovém Újezdci, hrabě Karel Berchtold svatý pán z Ungarschütz (česky z Uherčic), (zemřel 19. 4. 1873 ve věku 38 let), jako člen Hospodářského spolku kraje pražského. Byl synem Antonína Berchtolda, majitele velkostatku v Proseči, a Marie, roz. Hennigarové ze Seeberka. Jeho manželka se za svobodna jmenovala Marie Gabriela Morbitzerová a byla dcerou Johanna Morbitzera, poštmistra v Pešti č. 1 (nyní Budapešť v Maďarsku) a jeho manželky Terezie, roz. Pinghartové. Jejich děti, doložené z matriky, byly: Karel (nar. 6. 6. 1862), Fridrich (nar. 2. 3. 1864), Marie (nar. 8. 10. 1865) a Josef (nar. 17. 6. 1870). Vdova po hraběti Berchtoldovi se vdala za Prokopa Urbana, který se stal novým majitelem statku v Křížkovém Újezdci. Byl synem stejnojmenného statkáře z Olešek. 1866 – Byla provedena oprava střechy, věže a interiéru kostela a hřbitovní zdi u kostela v Kunicích. 1873 – Je doloženo, že ke statkům Chlum a Vidovice v majetku Josefa Brzoráda a Rudolfa Kainze patřilo celkem 120,9 ha lesní plochy. 1882, 14. 4. – Zemřela Prokopína Brzorádová, roz. Doubková, manželka Josefa Brzoráda, bývalého zemského poslance a majitele statku Chlum. Zemřela na Chlumu č. 1 ve věku 69 let na ochrnutí mozku. Byla pochována 17. 4. 1882 v Mnichovicích. 1885 – Ve Vidovicích bylo evidováno 15 domů, 49 mužů a 60 žen. Všichni obyvatelé byli římskokatolického vyznání, 3 byli Němci, ostatní Češi. 1889 – Byl založen hasičský sbor v Kunicích. 1890 – Opět žádost o vlastní šklolu 1890, 31.12. – Proběhlo sčítání lidu. V Kunicích žilo v 58 domech 321 katolíků, 8 židů a 7 nekatolíků. Ve Vidovicích bydlelo 95 lidí, všichni byli katolíci. 1895 – Velkostatek Vidovice byl prodán Rudolfem Kainzem Janu
21
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Milnerovi a jeho manželce Marii za 145 000 zlatých. Kainz se odstěhoval na Smíchov. Jan Milner, majitel domů v Praze, bydlel ve Spálené ulici č. 18 a přestěhoval se do Vidovic. Koupí získal statek o celkové výměře 200,96 ha. Ke statku náležel zámeček, dvůr a cihelna ve Vidovicích. 1899 – Povolena vlastní škola 1900 – Kníže Jan z Lichtenštejna daroval pro kostel v Kunicích novou červenou sametovou kasuli a bílé velum k požehnání (velum se dává knězi přes ramena a on skrze to drží monstranci při požehnání, kasule je jiný název pro ornát, tj. svrchní liturgický oděv při mši). 1900, 2. 9. – Byla slavnostně vysvěcena škola v Kunicích. Svěcení provedl vikář a farář z Čestlic Josef Řezníček za přísluhy popovického faráře Josefa Charváta. Slavnosti se zúčastnil mj. první správce školy Antonín Peřina a starosta Kunic Josef Oldřich. Na stavbu přispěl kníže Jan z Lichtenštejna částkou 800 zlatých. 1900, 31. 12. – Proběhlo úřední sčítání lidu. V Kunicích žilo 321 katolíků, 8 evangelíků helvétského vyznání a 5 židů. Ve Vidovicích žilo 95 katolíků. 1902 – Bývalý popovický farář Jan Nepomuk Sedlák, čestný občan Kunic, daroval kostelu svaté Máří Magdaleny jeskyni Panny Marie Lurdské, oltář sv. Jana Nepomuckého a kříž nad vítězným obloukem. 1902 – Byla obnovena báně na kostelní věži v Kunicích, byla pobita plechem a natřena. Kostelní střecha byla opravena pokrývačem, na kostele byl nainstalován nový hromosvod. Opravy byly provedeny z daru 800 zlatých od patrona kostela Jana z Lichtenštejna. 1904 – „ve Vidovicích p. Milner přístavbou dům svůj rozšířil, ozdobil a na zámek povýšil, před nímž část zahrady odkopal a na park upravil“ (Farní kronika římskokatolické farnosti Velké Popovice).
22
Stránka 22
1904 – Antonín Peřina, správce školy v Kunicích, byl přeložen na Žižkov, kam se 30. 11. odstěhoval. Na kunické škole působil 4 roky. Jeho místo obsadil Petr Čadil, učitel z Mirošovic. 1905 – V Kunicích vznikly 3 nové domky a Karáskova vila. 1905, 12. 3. – Se v Kunicích konala slavnost svěcení nové křížové cesty v kostele (Vít Hlava z konventu Panny Marie Sněžné v Praze). 1905, 25. 6. – V Kunicích byla poprvé konána slavnost oltářů (v neděli po svátku Božího Těla) 1906 – Bývalý popovický farář Jan Nepomuk Sedlák, čestný občan Kunic, daroval 500,- korun na opravu exteriéru kunického kostela a patronátní komisař z Uhříněvsi Ferdinand rytíř Böhm daroval na stejné opravy částku 100,- korun. 1906 – Byly v Kunicích postaveny Zimův poschoďový dům a vila „Dara“. 1907 – Proběhly volby do Říšské rady ve Vídni. V Kunicích bylo odevzdáno 38 hlasů pro katolíky, 20 hlasů pro agrárníky a 20 hlasů pro sociální demokraty. 1907, 7. 6. – Zemřel Jan Pokorný, kostelník v Kunicích. 4. 7. téhož roku zemřela jeho sestra Marie Mužíková (narozená 29. 5. 1808). 1908 – Se z Kunic odstěhoval správce školy Petr Čadil, novým správcem se stal dosavadní mirošovický učitel Jaroslav Palma. 1909 – „Jan Milner, velkostatkář ve Vidovicích, který přestavěl mnoho ve Vidovicích a sliboval stále na prosby faráře i občanů vystavěti ve Vidovicích zvonici, prodav náhle za 600 000 korun velkostatek vidovický p. Gabrieli Blažkovi, císařskému dvornímu radovi, odstěhoval se po dušičkách do Prahy, kdež za tři neděle náhle zemřel. Bez Boha žil - bez Boha zemřel“ (Farní kronika římskokatolické farnosti Velké Popovice). Gabriel Blažek (1842-1910) byl profesor matematiky na české technice, generální ředitel Hypoteční banky a v letech 1890-1907 posla-
nec českého zemského sněmu. Bydlel v Praze, v Černé ulici č. 1. 1910 – Byla založena odbočka katolického sdružení v Kunicích. 1910 – Byl v Kunicích založen spolek Vlast, sdružující mladíky katolického vyznání. 1910 – Se konaly obecní volby. Z nich vzešel nový starosta Antonín Barták, rolník z Kunic č. 24. Nahradil stávajícího starostu Jana Pálu. 1910 – Ve Vidovicích byl ze dvou čísel vystavěn nový panský dům. 1910, 15. 9. – Velkostatek Vidovice byl prodán asi za 600 000 korun hraběti Ottokaru Berchtoldovi z Neznášova u Týna nad Vltavou. Gabriel Blažek, císařský rada, se odstěhoval zpět do Prahy, kde po čase zemřel. Byl tajný zednář, jeho mrtvola byla proto spálena. 1911 – V Kunicích byla opravena spodní část zdi u hřbitova u kostela sv. Máří Magdaleny. 1911, 25. 4. – SDH Kunice se zúčastnil slavnosti sv. biřmování ve Velkých Popovicích. 1912 – V Kunicích byl postaven nový mlýn. Začal mlít v listopadu toho roku. 1912, 22. 12. – Tragicky zemřely Antonie Čiháková a Anna Potůčková z Kunic. Na přechodu přes trať je za husté mlhy přejel vlak, když šly do kostela do Mnichovic. 1917, 29. 3. – Vojáci zrekvírovali nejmenší ze tří zvonů v kunickém kostele. Jednalo se o zvon bez nápisu o zvonaři, objednavateli a roku výroby. Zvon měl průměr 55 cm a váhu 80 kg. Iniciativou faráře Karla Reindla byly další kunické zvony z let 1509 a 1573 zachráněny (farář byl při rekvizicích pokutován). 1918 – V Kunicích žili 2 židé a 294 katolíků, ve Vidovicích žilo 90 katolíků. 1919 – V Kunicích byla založena místní organizace lidové strany 1919, 15. 5. – Byly konány obecní volby. Z nich vzešel staronový sta-
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
rosta Kunic Antonín Barták, rolník, zvolený za agrárníky. 1921, 9. 10. – Byl posvěcen pomník padlých v Kunicích 1922 – Místní organizace Československé strany lidové v Kunicích: předseda: František Hrdina st., rolník v Kunicích. Místopředseda: Jan Pokorný, krejčí v Kunicích. Jednatel: František Hrdina ml., rolník v Kunicích. 1923 – Byla prováděna sbírka na zakoupení nových zvonů pro kostel v Popovicích (původní zvony byly rekvírovány za 1. světové války). Z Vidovic vybráno 50,- korun a z Kunic 250,- korun. 1924 – V Kunicích byla konána sbírka na opravu filiálního kostela sv. Máří Magdaleny a hřbitova, na němž spadla zeď na severní straně její znovupostavení stálo 7 000,korun a opravy na kostele 3 000,korun (celkem 10 000,- korun, z toho 9 240,- korun vybráno od farníků, patroni kostela, knížata z Lichtenštejna, nepřispěli). 1924 – Ve škole v Kunicích bylo registrováno celkem 34 žáků, z toho 29 katolíků, 2 členové Církve československé, 2 členové jiných náboženství a 1 bezvěrec. 1924, 25. 2. – Ve Velkých Popovicích byl pořádán 1. ples místní orga-
Stránka 23
nizace Lidové strany československé ve prospěch zakoupení nových zvonů pro kostel ve Velkých Popovicích (původní zvony byly zabaveny za 1. světové války). Z Vidovic sebráno 50,- korun. 1926 – Neznámí pachatelé se vloupali do kostela v Kunicích (zcizeny např. korálky na krku sošky Ježíška na malém oltáři). Z tohoto důvodu byla poté uspořádána sbírka na zakoupení nových věcí, místo původních, které byly odcizeny. 1930, 1. 12. – Proběhlo sčítání lidu: ve Vidovicích bylo evidováno 14 domů, 78 obyvatel, z toho 74 „československé“ národnosti, 1 německé národnosti a 3 „cizozemci“. Vidovice spadaly pod místní obec Dolní Lomnice (spolu s Horní Lomnicí). 1930, 17. 6.-12. 7. – Proběhla oprava kostela v Kunicích (stavitel Josef Kalich z Prahy-Vršovic). Zároveň byly vykonány opravy uvnitř kostela - obraz sv. Máří Magdaleny na hlavním oltáři byl vyčištěn, řezbářská okrasa obrazu byla doplněna, celý oltář byl přelakován a podobně byl vyčištěn i obraz sv. Jana Nepomuckého na bočním oltáři. Tyto práce vykonal malíř František Novák z Prahy. 1933, 23. 11. – Vyhořelo obytné stavení a stodola Františka Řežábka
z Vidovic v důsledku zkratu elektrického vedení. 1934 – Byl uzavřen zádušní (kostelní) hřbitov v Kunicích (výnosem okresního úřadu v Říčanech). Už předtím obec zřídila nový obecní hřbitov na č. katastru 420 v Kunicích. 1935, 3. 11. – MUDr. František Oldřich zakládá Musejní spolek Kunice 1939, 18. 6. – Byl vysvěcen nový 98 kilogramový zvon pro kostel v Kunicích. Svěcení provedl vikář Bohumír Čenský, farář v Kostelci u Křížků, kázal nuselský děkan Alois Šylínek. 1945 – V květnu byl do kostela v Kunicích vrácen zvon, zrekvírovaný a zachráněný za 2. světové války. 1996 – Byla provedena oprava fasády kostela v Kunicích a zároveň oprava dřevěné konstrukce kostelní věže. Opravy stály 150 000,- Kč 2005, 18. 4. – JUDr. Václav Růžička zakoupil zpustlý zámek Vidovice a zahájil rekonstrukci. 2011, 2. 6. – Slavnostní otevření opraveného zámku a Vesnického muzea Kunic a okolí.
Co si přát závěrem Starosta a zastupitelé obce Kunice, majitelé zámku Berchtold a ostatní, kteří se zasloužili o vznik nového muzea, si přejí, abyste si vy, návštěvníci našeho muzea, odnesli pěkné zážitky a informace, které Vám pomohou v životě. Važme si více svých předků, své země a budeme si více vážit sebe. Děkujeme za návštěvu.
23
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Vesnické muzeum Kunic a okolí Hotel zámek BERCHTOLD Vidovice 6, Kunice, 251 63 Strančice Vstup hlavní bránou u zámku přímo ze silnice Vstup do expozic „Vesnické muzeum Kunic a okolí“ v přízemí zámku ZDARMA
Stránka 24
Recepce hotelu, zámku a muzea: Tel. +420 313 039 741, GSM: +420 733 627 044 E-mail:
[email protected] GPS souřadnice: 49°55’44 N, 14°40’2.998 E Otevírací doba: denně od 8 do 21 hod.
Kudy k nám: Vlakem: osobním vlakem na trase Praha hl. nádraží – Benešov do stanice Strančice (34 minut) a dále asi 20 minut pěšky nebo autobusem Strančice – Kunice, zastávka Kunice-Vidovice (čtyři minuty podle jízdního řádu) Autem: z dálnice D1 sjezd Exit 15
Sestavil: Ing. Jiří Šíma, starosta obce Kunice, JUDr. Václav Růžička, majitel Zámku a hotelu Berchtold a zastupitel obce Kunice Použitá literatura: Kronika Kunic, archiv obce Kunice, archiv JUDr. Václava Růžičky, informace z oficiálních webových stránek Autoři fotografií: Jan Šíma, archiv obce Kunice, archiv JUDr. Václava Růžičky
TENTO PROJEKT „Vesnické muzeum Kunic a okolí“ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA v rámci osy IV. LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
